Jak těžké bylo pro dítě s PAS sehnat MŠ?

Tomáškovi je dnes pět let a má diagnostikovaný dětský autismus. Mateřskou školku jsme pro něho hledali od jeho tří let. V SPC nám doporučili speciální mateřskou školu v našem městě. Žijeme v okresním městě a je u nás jediná. V této mateřské škole jsou jak běžné třídy, tak i speciální logopedické pro děti s vadou řeči a také speciální třídy pro děti s autismem, nebo jiným znevýhodněním. (Tedy alespoň tak to je uvedené na internetových stránkách MŠ).

První pokus dostat Tomáška do této školky v jeho třech letech – nevyšel. Neměli místo a doporučili nám rok počkat a zkusit to znovu v jeho čtyřech letech. Tehdy jsem to ještě nebrala, jako úplný neúspěch. Prodloužila jsem si rodičovskou dovolenou a zůstala se synem další rok doma. Mezi tím jsme se synem jezdili na terapie, jako je senzomotorická integrace, ergoterapie, hippoterapie…

Doma jsem se synem dělala nácviky. Nejvíce nám v tom pomohla Raná péče – Centrum Lira Liberec. Naše skvělá poradkyně z rané péče Mgr. Sedlmayerová, která k nám tři roky dojížděla a velice nám pomohla ve všech směrech. Nasměrovala nás na odborníky. Naučila nás jak s Tomáškem pracovat, aby se mohl rozvíjet, půjčovala nám odborné pomůcky, hračky, brožurky a materiály z kterých čerpáme doposud. Pomohla nám s příspěvkem na péči atd. Byla vždy milá, ochotná, empatická, vyslechla, poradila. Patří jí velké díky za to, že se Tomášek zlepšil.

      👉 Kde sídlí střediska rané péče ve vašem kraji můžete zjisti v místech podpory. 

TOMASEK-3-2-.jpg

(Tomášek, 5 let)

Před dalším zápisem jsme opět navštívili SPC a dostali doporučení do speciální MŠ. V MŠ se konal nejdříve před zápisový den, tam už nám paní ředitelka rovnou oznámila, že se synem k zápisu ani chodit nemusíme, že syna na 99 % nevezmou. Že tento školní rok budou brát jen „zdravé děti“ do běžných tříd a do speciálních tříd jen děti dvě, a to do tříd logopedických. Naznačila také, že autistické děti brát moc nechtějí, protože je to s nimi moc náročné a oni nejsou „autistická školka“. Ať zkusíme krajské město, anebo případně zápis další rok, že to už bude syn předškolák a bude tak mít i povinné předškolní vzdělávání.

Tohle bylo už opravdu moc. Nevěděla jsem, co mám dělat. Kontaktovala jsem i odbor školství v našem městě. Tam mi sdělili, že je situace velmi mrzí, ale nemohou s tím nic dělat. Obvolala jsem tedy i několik školek v krajském městě, všude bylo plno.

Musela jsem dát výpověď v zaměstnání a zůstat se synem i nadále doma. Chtěla jsem ale, aby Tomášek mohl být v kolektivu dětí a zvykal si na ně. Narazila jsem na dětskou skupinu poblíž našeho bydliště. Vše jsem jim o synovi řekla a neměli problém ho přijmout. Nicméně po třetí návštěvě mně oznámili, ať se nezlobím, ale že Tomáška nezvládnou.

Mezi tím naštěstí syna vzali do Centra Lira do SAS (sociálně aktivační služby) na nácviky sociálních dovedností. Začali jsme tam dojíždět jednou týdně na hodinu na nácviky a jezdíme tam doposud. Podařilo se nám pak dokonce sehnat jinou dětskou skupinu pár kilometrů od našeho bydliště, kde měli zkušenosti s dětmi s autismem. Tam jsme Tomáška vozili na 2– 3 dny v týdnu na dopoledne, pak ale býval velmi často nemocný.

Odmítnutí ze strany MŠ speciální je možné, pokud školka není koncipována přímo pro děti s PAS. Každá MŠ si může po dohodě se zřizovatelem domluvit koncepci školky. Některá MŠ nepřijímá například děti s vadou zraku, sluchu... 

U státních mateřských školek běžných je však situace jiná, tyto školky děti s diagnózou přijmout musí, hlavně pak v posledním roku před nástupem do školy, který je povinný. Spádová školka je pak povinna najít k dítěti asistenta pedagoga a vystavit mu individuální vzdělávací plán, který se píše na základě doporučení z SPC nebo PPP.

Bc. Monika Junová, ředitelka MŠ pro děti s PAS

Náš třetí pokus o zápis do MŠ

Blížil se další zápis, opět jsme navštívili SPC a dostali doporučeni do speciální MŠ. Nabídli nám, že by Tomášek mohl nastoupit do přípravného ročníku speciální ZŠ, že tam mohou děti již od pěti let. Ať ho nejdříve zkusíme zapsat tam.

Do speciální základní školy jsem ihned volala, protože jsem věděla, že tam se zápis koná dříve než do MŠ. Bohužel i zde mi řekli, že nebudou mít od září žádné volné místo, žádné dítě jim neodchází. Všechny děti zůstávají, mají odklady. Ať to zkusíme za rok. Že když se náhodou uvolní místo, zavolají. 

Tak nám nezbývalo nic jiného než do třetice zkusit speciální MŠ. Opět se konal nejdříve předzápisový den. Tam nám paní ředitelka znovu řekla, že nejsou „autistická školka“, že neví, jak to zvládnou a vyptávala se na vše možné. Nakonec nám sdělila, že synovo přijetí zvažuje, protože už bude předškolák, ale že se jí už dříve stalo, že takto na poslední rok jedno dítě s PAS vzala a po měsíci ho musela nechat mamince doma na domácím vzdělávání... 

Samotný zápis byl za týden. Neměli jsme z toho s manželem dobrý pocit, doma jsme vše probírali horem dolem. Našla jsem ještě jednu speciální MŠ v krajském městě a dala přihlášku i tam. Na zápisech jsme tedy byli na obou školkách. 

Školka v krajském městě nás nadchla, už jen jak se k Tomáškovi chovali. Velmi vstřícný přístup paní ředitelky, všichni byli moc milí - učitelky, asistentky…Ve školce mají zkušenosti s dětmi s autismem, mají tam logopedii, různé terapie, snoezelen…

Syna nakonec vzali do obou školek. Rozhodli jsme se dát syna do školky v krajském městě. V této školce má mnohem lepší podmínky. Zatím se mu ve školce líbí, ve třídě je sedm dětí, dvě speciální pedagožky a asistent pedagoga (což je taky pro Tomáška přínosné, všude s ním jinak pracují jen ženy). 

Organizačně, finančně a časově je to velmi náročné. Jezdíme do školky automobilem, jako řidiči se střídají manžel s Tomáškovým dědou. Já se synem sama jezdit nemůžu, nesnese jízdu vlakem ani autobusem, k jeho dopravě tak nyní používáme jedině automobil. Celá rodina jsme do toho šli společně, věříme totiž, že jsme se rozhodli správně a že tato školka Tomáškovi pomůže a bude se posouvat dál... Jsem ráda, že jsme našli jinou školku než tu, kde ho tři roky nechtěli a po čase by navíc hrozilo, že by nám ho opravdu poslali na domácí vzdělávání.

Co se týče domácího vzdělávání, tak není možné, aby ho určila sama mateřská škola. Přechod na individuální vzdělávání je možné pouze pokud o toto vzdělávání zažádá rodič a ředitel školy tuto žádost schválí. 

Myslela jsem si, že když bydlíme v okresním městě a MŠ speciální máme poblíž, sehnat školku pro dítě s autismem nebude problém. A byl. Co mají dělat rodiče dětí s PAS, kteří bydlí v malých městech, na vesnicích a mají vše daleko?

Jsem ráda, že jsme po třech letech školku pro Tomáška sehnali. Zároveň se ale bojím toho, co nás bude čekat, až budeme řešit nástup do školy. Zda se situace nebude opakovat…

Před zápisy do MŠ bych rodičům dětí s PAS doporučila primárně, aby nespoléhali pouze na jednu školu, ať už mateřskou nebo následně základní. Vždy je lepší mít podaných více přihlášek, i když se naděje na přijetí zdá být mizivá. 

Dále bych rodičům doporučila, aby se nebáli podat odvolání při nepřijetí dítěte. Nikdy nikdo neví, kdo do školy skutečně nastoupí a kdo půjde jinam, takže možnost uvolnění kapacity po zápisech je vždy.

- M. Junová


Děkujeme všem, kteří nám pomáhají, především naší rodině za podporu, bez nich bychom to nedali. Děkujeme i Centru Lira Liberec, kde nám velmi pomohli a i nadále se nám věnují.


 

👉 O tom, co další je vhodné při výběru MŠ či ZŠ zvážit a na co máte nárok, si můžete přečíst více informací v sekci JEDNAT nebo v článku Kam zařadit dítě s PAS? Do běžného, nebo speciálního vzdělávacího proudu?

👇 Další užitečné informace najdete dole v návazných článcích. 

 

 

Zdroje

Zdroj fotografií: soukromý archiv Venduly Slavíkové Vackové

 

 

 

Nautis bannerNautis banner

Návazné články

Názory

Napsat svůj názor:

Vážíme si každého vašeho názoru. Vyhrazujeme si právo na nezveřejnění.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.